Some say to survive it, you have to be as Mad as a Hatter.
Which luckily I AM! (Alice in W.)

Duben 2010

Kapesník....

21. dubna 2010 v 16:19 | Maška -hepčik- ráda |  Yeah, Yeah, Yeah, Bla, bla, bla
Hepčík!!
Dnes mě napdala zlá zlotřilá kus chřipka - to znamená, že není jisté, jestli tu zůstane a nebo jestli půjde dál. Ohohohho!
Hurá růžový zebro!!
Jsem mimo své smysly? Jop!
To bude tím jarem - ano, ano, tím to bude....


Improvizace - snad

16. dubna 2010 v 20:26 | Guess who? |  Yeah, Yeah, Yeah, Bla, bla, bla
Vše začíná a končí improvizací.
Postavte se doprostřed jeviště a začněte mluvit. Improvizace z kusů látky a kusů nití.
Postavte se před třídu a předříkejte referát. Improvizace z taháků a ústřižků sešitu.
Postavte se před kamarády a vysvětlete jim ve tři hodiny ráno něco. Improvizace z pár kapek vodky a noční oblohy.

Vše začíná a končí improvizací. Dnes, zítra, ráno, večer. Nikdy nic nekončí a nikdy nic nezačíná. To jen improvizace začala hrát na piáno a my jí do toho mlátili do bubnů.

Sušenky - skořicové!!!



Ha-ha

4. dubna 2010 v 23:07 | Muhehemaškaráda |  Yeah, Yeah, Yeah, Bla, bla, bla
Smích.
Je tu všude. Jestli ho hledáme, nenajdeme ho. Jestli mu nasloucháme, uslyšíme ho. Je všude.
I když je ticho, které tlačí na naše uši. Musíme si vzpomenout. Na smích těch které milujeme. Na smích těch které nikdy nezapomeneme, i když je vidíme každý den. Jejich smích nikdy nezevšdní. Protože když se smějou, smějeme se s nimi.

Muhehehehehehehe

Dosedla na (koho, čeho, co?)mě melancholická nálad. Jediné co bych teď potřebovala je pořádná romantická flufárna, ale není čas....
I když jsou prázdniny, volno není čas..... Jejminánku, řekla jsem jejminánku? Jde to se mnou z kopce.
Musím tu náladu ze sebe dostat. Snad toužíme po něčem, co nás vythneme z toho to uřvaného světa, který se mění podle slunce. A to jednié zapadá a vychází podle sebe. Nic ho neruší, snad jen mraky někdy vadí ve výhledu, ale snad je to tak i lepší. Proč se namáhat na něco, co stejně neuvidíme....

Prsty klapou po klávesnici. přijdu si, jak spisovatelka....Ojojojo božíčku - skvělý, tímhle jsem zas spadla dolů. ne, zpět na naši vyšlapanou cestu. Sem a tam, jezdíme....

a zatahujeme školu - muhehehehe já se těším. Proč jít do kina, když na to nechcete? Promiňte mi tu smělost, ale já do kina zásadně chodím jen, když tam chci. Nikdo mě nesmí nutit. ne, tam ne. Jestliže je to špatný film, já pak mám špatné sny.....
No, stává se. Třeba jsem rarita.
a nebo, jak by španělé řekli un poco rara, což znamená ztřeštěná (či něco tak...). ale ne, teď se mi sem pletou i jazyky?
To bych rovnou mohla říct: Wow, I´m much drunker than I realize (za správnost neručím)....
Snad správně, ale v podstatě do vystihuje mou náladu. nevím, co je tady, tam.....
Co se to děje? Je ne sais pas...


Konec, děcka.... Nesmutněte - na klavír si nesedejte, na piáno už můžete.....



Pár kapek na tváři.....

4. dubna 2010 v 22:39 | Maškaráda (romantická nálada se dostavila) |  Sborník povídek
Pár kapek na tváři. Déšť bubnuje do oken. Ty stojíš přede dveřmi. Máš-li zaklepat? Máš-li vstoupit dovnitř? Váháš.....
Nevíš, jak budu reagovat na ta slova, která máš na jazyku. Ta sladká slova, která tě ničí v duši, protože se je bojíš říct nahlas. Já je chci slyšet. Ale bojím se, že je nemyslíš vážně. Prosím tě, aby byly z celého srdce.

Pár kapek na tváři. Déšť stéká z tvých vlasů na zem. Řekl jsi mi to. Stojím proti tobě. V dešti. Děkuju ti. Zachránil jsi mě.
Přistoupím k tobě blíž. Déšť nás nechává chladnými. Nač ho brát na vědomí. Setřeš pár slz, které vyklouznou z pod přivřených víček. Směju se v pláči, v dešti.

Pár kapek na tvářích nám nevadí. Máme své světy spojené polibkem. Jsme sami, ničím nerušeni v dešti. Proč meškat čas o samotě, když můžeme být spolu. Neváháme, neschováváme se, nepláčeme. Jsme spolu, jsme konečně na začátku lásky.
To po čem jsme toužili. To co jsme hledali. Jsme našli, až když jsme byli spolu.....