Some say to survive it, you have to be as Mad as a Hatter.
Which luckily I AM! (Alice in W.)

Listopad 2010

Ořechově vonící podzim

17. listopadu 2010 v 19:45 Yeah, Yeah, Yeah, Bla, bla, bla
Stále je říjen a stále je ten krásný podzim. Listy jsou zbarvené do barev dětských voskovek a tiše padají k zemi při sebemenším poryvu větru. Je příliš brzo na tmu, ale podzim se neptá. A tak je nebe přikryto sytou modrou barvou. Hluboká až má člověk pocit, že její hustotu může cítit na jazyku.

Rozhovor pro dva

4. listopadu 2010 v 22:31 | Maškaráda a Maškaráda |  Yeah, Yeah, Yeah, Bla, bla, bla
Teprve teď jsem si uvědomila, co já to píšu. Píšu o ničem. Hlavně ty články stále omílají jedno a totéž a já, jak to vypadá, se z toho nemůžu vymotat. Radši už nikdy nečíst minulé psaní a posunout se dopředu. Nebo doleva. Nebo doprava. Nebo prostě kamkoliv jinam - změnit místo, atmosféru, najít inspiraci, nasávat
(tak do jdu taky, alkoholu je vždycky málo)
tvůrčí moudra
(tak to si strč za klobouk - a kterej? Kloboučnice jich má po vícero?)
a všeobecně tak umělecky čenichat kolem.

Připadám si jako Alenka v Říši Divů, jak jsem si prohlížela své minulé myšlenky. Je vidět, že můj svět je stále se opakující rutina. Tak všední, že mám problém si vzpomenout, co jsem dělala včera. A nebo mám jen tak špatnou paměť i to může býti ten problém.
(to bude tou pamětí - buď zticha!)
I tak je ale zajímavé se vnořit do mého ztraceného já a tu praktickou stránku Mě nechat na věšáku u dveří. Nač být seriózní, když může být člověk blázen?
(ty jseš přímo ukázkový blázen - ještě chvilku budeš házet takovéhle připomínky a přísahám, že na tam za tebou dojdu. A to si nepřej....)

Tak já šlapu v tom svém životě a patlám se s materiálem všedních věcí. Až přijdu na jejich krásu, ozvu se,
(to bude trvat věčnost - Ticho! Někdo chce tady spát!)
mezitím však mé rozhovory pro dva
(kolik že náš tu je? Raz, dva, tři, čtyři, osm, deset, jedenáct - Vypadla ti třiadvacítka)
budou plavat v myšlenkách, jak to tak dělají akvarijní rybičky.

P.S. Co budu s tím vším dělat? Nestíhám. Nevím. Spím.....
(Tobě se to spí, ale kdo bude dělat ty úkoly? Aha? - .......)
(Haló? - ..........)
Mozek to má těžké, když vědomí spí.

(Deviantart by*m0thyyku)