Some say to survive it, you have to be as Mad as a Hatter.
Which luckily I AM! (Alice in W.)

World collapse

5. března 2011 v 17:44 | Maškaráda |  Yeah, Yeah, Yeah, Bla, bla, bla
Hozená židle se rozbila o stěnu. Třísky létaly po pokoji, jak se snažily dostat od zdroje vzteku. Střepy jakési skleněné nádoby chroustaly pod podrážkou bot. Roztrhané záclony visely na posledních cárech nití, poličky spadly ze stěn a celý svůj obsah vysypaly na parkety. V celém tom chaosu stála uprostřed.

"Mám chuť se nervově zhroutit," řekla prázdnému zdemolovanému pokoji.

"Na tvém místě bych to nedělal," ozvalo se ze dveří," kdo to tu pak bude uklízet?"

Podívala se tím směrem a viděla jej, jak se arogantně opírá o rám.
Vztek či adrenlin začal proudit v cévách místo krve a rožhavil nervové synapse do běla. Za to všechno mohl on. První co jí přišlo pod ruku, vzala a surově to hodila do jeho věčně se usmívajícího obličeje.
Zarámovaná fotografie, kterou hodila se rozpskla o dveře. O zavřené dveře.

"Skvělý!" křičela do ticha," takže ještě halucinace k tomu?"



Neschopnost lidské mysli se odpoutat od zakořeněné iluze mne stále irituje. To nejhorší na tom je, že jsem to já sama, která se jí nechce vzdát. Jedna část mého já si namlouvá, že je to pravda, ta druhá zas se směje, jaká je to lež. Výsledek je však zdrcující. Od října jsem se z falešné halucinace nedostala. Ač jsem si říkala, že to dokážu do měsíce. ač jsem si říkala, že do Vánoc budu za vodou. Ač jsem si říkala, že se toho zbavím před začátkem školy, nestalo se. Pak jsem se bála, že se stane nemilé a budu muset své fatě morgáně čelit. Mám štěstí, že je stále na světě někdo, kdo, i když až na poslední chvíli, pochopil, jak se věcí mají a jakou pohromu by to způsobilo.

I tak si říkám, že se falešné lži zbavím. nefunguje to, ale až se jednou opravdu naštvu, tak vezmu litinovou pánev a osobně ho přetáhnu po hlavě, protože mě to už vážně nebaví!

Muhehehehehehehe

P.S. Škoda, že se mi nepodařilo napsat jeden článek v únoru. Kdysi jsem si dala předsevzetí, že alespoň jednou za měsíc se zde objeví pár vět. No, pravidla se musí porušovat, což?

(Deviantart - Breakdown by aegipan)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Berry Berry | Web | 8. března 2011 v 21:30 | Reagovat

Správně, pravidla jsou od toho aby se porušovala. A jinak, dnes raději mlčím a poslouchám (čtu), protože u tohoto mám pocit, že ses spíš potřebovala vypovídat. Takže poslouchám a jsem tu...

2 Maškaráda Maškaráda | Web | 9. března 2011 v 20:39 | Reagovat

Děkuju, mnohokrát. Skoro to až vypadá, jako kdybys byla jediná, která dokáže číst mezi řádky. XD

3 Berry Berry | Web | 11. března 2011 v 16:32 | Reagovat

Spíš vnímám, snažím se, ale ne vždy to jde... Už je lépe?

4 Maškaráda Maškaráda | Web | 11. března 2011 v 22:53 | Reagovat

Už snad ano. Doufejme, že se nezhorší.

5 Berry Berry | Web | 12. března 2011 v 19:53 | Reagovat

To snad ne. To bych tě musela jinak nějak polechtat (a věta nejsem lechtivá na mě neplatí, zvládnu to i po internetu :-D) nebo si zjistit tvou adresu a přijet tě polechtat ;-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama